GEORGES CLÉMENCEAU.
Mít pěst jak kladivo, být zvyklý vrhat
pravd nahých nepříjemnost lidem v oči,
hlupáků nedbat, mediokrit nectít
a být jak ocel, o níž pořeže se,
kdo na ostří jí sáhne – vlastnosti ty
jsou přednostmi, když přijdou těžké chvíle
na národ bezradný. – A to jsou zjevy,
jichž ceny jednou dějepisy školské
hlásati budou, řkouce, že si našla
pohnutá doba velikého muže.
Leč přejdou časy úzkosti a bázně
a národ začne žít po starých zvycích
v obvyklých pletkách, intrikách a sporech
a hle, muž, jenž byl nesl osud jeho,
stal nemožným se, vlastnosti má drsné,
jež každou spolupráci znemožňují,
a soužití s ním útrapou se stává:
pěsť jako kladivo – je zvyklý vrhat
pravd nahých nepříjemnost lidem v oči,
107
hlupáků nedbá, mediokrit nectí
a jest jak ocel, o níž pořeže se,
a kdo na ostří jí sáhne – jedním slovem:
nemožný člověk v jejich společnosti.
108