ČLOVĚK OPTIMISTA.

Josef Svatopluk Machar

ČLOVĚK OPTIMISTA.
I jasné stránky má ten život lidský. Za bránu vyjít, cítit harmonický klid nebes, země... nad hlavou ti plynou oblaka v dálku, plují nad krajinou, jež v slunci leží veselá a svěží, stín jediný, stín jejich, chvilkou běží jí po zeleni. Stromy, keře, trávy se oděly do májové své slávy a kvetou, kvetou. Kdesi pták si pěje, brouk kamsi za svým zástojem zde spěje, ve vzduchu vůně, tajuplné chvění, a v šíř i v dáli člověka tu není. A tobě volně tak, ba cítíš, že jsi i lepším stal se, chmury, jež se věsí ve hluku města k myšlenkám a citu, že zmizely, ba, přistihneš se i tu, že písnička ti jakás táhne hlavou, 141 písnička z mládí – po mezi jdeš travou a notuješ si nápěv melodický – i jasné stránky má ten živodživot lidský. 142