HOMO SUM ET NIL HUMANI...

Josef Svatopluk Machar

HOMO SUM ET NIL HUMANI...
A chtějí vidět ve mně bojovníka s krvavým mečem, v tuhém pancíři, jenž v sluje pohádkových draků vniká a bije je, jak slušno rytíři. A chtějí mít mě věštcem zachmuřeným, jenž bídou dnů svých v časy příští zří, hned varuje, hned hlasem povzneseným o velkých cílech moudře hovoří... I draky biji. Věstím po případě – jak přikazuje moje svědomí, a v činů svojich hezky dlouhé řadě si šarlatánství nejsem vědomý – však rád též svleknu krunýř i ty hávy a posedím rád volně s přáteli při sklence vína, zpěv kdy perlí hravý a proudí hovor živý, veselý. 41