ANDANTE.
Mám tě v duši jako milý pocit.
Je mi po celý den volno, pěkně,
práce těší mě, žít příjemno je,
večer rád si lehám k odpočinku,
ráno vstávám s chutí k denním snahám –
mám tě v duši jako milý pocit.
Vzpomínám-li, myslím na tě krásně,
nemyslím-li, cítím, že mám v nitru
cosi neskonale příjemného
a pak řeknu hlasitě tvé jmeno.
Mám tě v duši jako milý pocit.
Jako hoch, jenž poprv dostal v žití
pěkné hodinky... A má je v kapse,
cítí tikati je, hovořiti,
v duši svátečno má, že by s každým
rozdělit chtěl roky žití svého,
každou chvíli bere skvost svůj z kapsy,
prohlíží jej – ač mu celkem jedno,
kolik hodin blaženého žití
uplynulo právě do Věčnosti –
mám tě v duši jako milý pocit.
45