SLOUP V GUMPOLDSKIRCHENU.
Sloup obrovitý stojí u kostela.
Pískovec jeho věky zšedl zcela.
Byl tenkrát asi jiskrný a bílý,
když Římané jej k cestě postavili,
by ukazoval směr a hlásil dálku
pocestným, kupcům, vojům jdoucím v válku.
Pak láska boží naplnila zemi,
a Kristus vítězně šel kraji těmi.
Chrám lásce boží tady postavili
a na náměstí odvlekli sloup bílý.
Svých hříchů odpuštění v chrámě ždali
a pranýřem hřích bližních potrestali.
V sloup kruhy vbili a k nim myslí zbožnou
zloděje vlekli, ženu cizoložnou
112
i čarodějku starou, která hbitá,
v měsíčních nocech na koštěti lítá –
ten římský pranýř stojí u kostela,
pískovec jeho věky zšedl zcela.
Občané dnešní, historie dbalí,
tabulku s ději jeho na něj dali.
113