SAMOTA.

Josef Svatopluk Machar

Zde pěšina je mezi klesty a rozhled v dálku – – – Ne, zde ne – V hloub lesa jdi, kde není cesty, kde dříme šero zelené, kde leží horko červencové a těžká vůně borovic, a hledej: oči pohádkové, vlas jako noc a bledá líc. Už došels? Pěšin, cest tu není. Pně zarudlé ční do modra. Jen much tu šumí zabzučení a černý motýl letmo hrá. Strom praskne chvilkou. Chvilkou nese se z korun stromů žluvin vzkřik. Blesk slunce v síti zachytne se, již spředl pavouk-loupežník. Zde stávává. Zří v neurčito, květ divizny má v prstech svých – a zahledneš-li oči tyto, vždy teskný smutek leží v nich...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

357. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V melancholickém lese. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Silnice. (Antonín Klášterský)
  3. XLIII. Před noční bouří v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  4. KRAJINA ČESKOMORAVSKÉHO POHOŘÍ (Antonín Sova)
  5. Passáž deskriptivní. (Antonín Sova)
  6. VZKŘÍŠENÍ NA VSI. (Antonín Klášterský)
  7. LETNÍ VEČER. (Ferdinand Tomek)
  8. ILUZE (Stanislav Kostka Neumann)
  9. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  10. Krajina v modři. (Jiří Karásek)