LETNÍ VEČER.

Ferdinand Tomek

Slunko se sklání za lesy stále níž, před spaním na nebe ještě si růžové praporce vyvěsí; hle, teď se zardělo temně, skok – a již zapadlo. Dobrou noc, země! Náhle se v žitném strnisku větřík zdvih’, šelmovsky hned cosi na blízku pošeptal nízkému ovísku, a již se po nivách nese lehký smích, slábne, až zapadne v lese. Polní se cestou k dědině klátí vůz, od řeky po úzké pěšině děvčata s trávy jdou, mezi ně s velikým křikem teď vlétlo hejno hus, hovoru pásmo jim spletlo. V dědince právě klekání dozněl hlas, všude je ticho, jen se strání hlídačů slyšeti volání; příroda dýše tak jemně, spánku čas. Dobrou noc, matičko země!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

454. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Cestou k přívozu. (Jaroslav Vrchlický)
  2. NOCTURNO. (Josef Merhaut)
  3. Noc. (Antonín Klášterský)
  4. XLIII. Před noční bouří v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PŘEHÁŇKA. (Petr Křička)
  6. PŘÍZRAK. (Josef Rosenzweig-Moir)
  7. Podzimní jitro. (Antonín Klášterský)
  8. Introdukce do pohádkové noci. (Antonín Sova)
  9. PO SLUNNÉM DNU (Antonín Sova)
  10. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)