ZA MNOU A KOLEM MNE...

Josef Svatopluk Machar

ZA MNOU A KOLEM MNE...
Tak nikdo nešel, to jsem jist, lijákem vzteku, zloby, lání, jak já šel českým žitím tím. Neb otrok každý hněvem zlým se rozkatí, když z nenadání tvor volný se mu v obzor vžene. Však případ můj se hlubším stal. Na všecko se zde zapomene: smích odpustí ti, nenávist i rány sotva zacelené – – však neodpustí pohrdání... A já jsem jimi pohrdal. 175