BÍLÉ MOŘE.

Josef Svatopluk Machar

Do výšky, šíře kolem po prostoře šedivých mlžin stojí tiché moře, je nebe skryto, zapadl v ně svět, jen co bys ruku vztah – dál nevidět. A voláš-li v ně, odpovědi není a vzdychneš-li, ten vzdech se v mlhu mění a couvej před ní, nebo žeň se v před, je všude stejně bílá měkká zeď. Bez drahé ruky jsi tu, bez přítele, tvé vztahy k žití přervány jsou cele, ba, není ani zákeřnických dyk, jichž ocel ti tak často v záda vnik. Je hlucho... Hruď tvá sice ještě dýše – však žiješ ještě? Bílým mořem tiše tě objímá snad Věčnost šedivá a naposled jsi pohřben za živa...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby