– 10˚ R.

Josef Svatopluk Machar

– 10˚ R.
Ledové květy na oknech. A lidé mžikající a shrbení si poskakují po ulici. A člověk sní o římském žáru. Vzduch se v pruzích chví a schody Kapitolu, po nichž vystupuji, jak výheň pálí. Ve stínu museí se lidé válí a spí. Jdeš náměstím a zdá se ti být jisto, že kovový ten Markus Aurelius i s koněm svým se roztaviti musí. A k Aracoeli zahneš, vstoupáš vzhůru zžhaveným vzduchem, schody sálavými, a žebráci, již ve stínu se choulí, své oči sotva otevříti zkusí a hlednou na tebe, pak do azuru, jenž dští tu žhavou muku – však nepromluví slovy prosebnými a natož aby vztáhli ruku. 16