KDYŽ LETÍ BÍLÁ OBLAKA...

Josef Svatopluk Machar

KDYŽ LETÍ BÍLÁ OBLAKA...
Sní nebe bílým oblakem, zem chví se plna jarních tuch, a zbičován byv lijákem se žene kamsi svěží vzduch – A náhle jme tě touha tak, že tě až v duši zabolí: chtěl vskočiti bys v rychlovlak a hřmít od Romy k Napoli! 18