PODZIMNÍ NEDĚLE.

Josef Svatopluk Machar

PODZIMNÍ NEDĚLE.
Větrno. Vločky poletají. A těžce visí oblaka. V pokoji vedle děti hrají čtyřručně svěže Dvořáka. Mé děti... Krev má... Jak se stalo, že květy už jsou z poupat těch? Pár těch let nějak odcválalo, že ani jsem jich nepostřeh. Vždyť, pravda, čte má starší dcera teď Turgéněva... Znudila ji Světlá už, a ze Zeyera nadšena vůbec nebyla. Vždyť, pravda, mladší vtipem hravým glosuje lidi, věci, svět i uhodit zná slovem dravým i špičkou ocelových vět. Jdu tedy jako bratr s nimi, ať čas si jak chce utíká – já skeptik s lety podzimními a bujnou krví mladíka. 105

Kniha Krůpěje (in Macharovy spisy, svazek 23) (1927)
Autor Josef Svatopluk Machar