LERMONTOV.

Josef Svatopluk Machar

Ne, neříkejte, že tu předčasně se skončilo nadějné žití – my tušíme jen mdle a nejasně, leč Osud ví, kam a jak jíti. Číš sobě určenou on rychle pil, dnem vzhůru ji obrátil s klidem – pít do šedin by jiný vystačil, jenž čítá se k rozvážným lidem. Rmut živobytí, duše bídu, žal i dubnové rozmary všeho i sudby záhadu, muk, vášní pal i prokletí století svého – on procítil a svému okolí je řek svým ocelovým slovem – pak ležerně dal hruď v cíl pistoli a padl. Rus nad jeho rovem si zakvílela. – K čemu? – řek by sám – já Kismet svůj uhádnout doved, já cítil vždy, že brzy dokonám, co určil mi, já všecko proved.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1063. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  2. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)
  3. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  4. PO PŘEČTENÍ BÁSNÍ G. LEOPARDIHO (Jaroslav Vrchlický)
  5. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  6. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)
  7. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  8. PO DENNÍ PRÁCI. (Antonín Jaroslav Klose)
  9. VERŠE DŮVĚRNÉ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  10. báseň bez názvu (Rudolf Medek)