KRÁL MILAN
Hle, jeden, jak jich znají mnoho
dějiny. – Sebevědomě
na výškách stojí věku toho,
jenž nese je tak pitomě.
Sem hleďte! Lidu zotročitel
i stát i národ zaprodal,
všech neřestí a hříchů ctitel,
vrah, pijan, cynik – ejhle, král!
Ostatně – ani hořko není
z těch králů, tuze mnoho jich.
A milé lidstvo bez zardění
je houfem rabů pokorných. –
Je divno, kterak v sebechvále
na dějinný soud věk ten jde,
jenž zrodil lidstvo to, ty krále –
a osvíceným sebe zve.
112