Clown života jde v stříbře luny domů(J5f)
ach kdyby znal jen kde ten domov jeho(J5f)
Kdes v koutě parku usedá v stín stromů(J5f)
a zírá k divům nebe hvězdnatého(J5f)
A tiše zpívá o světicích z ráje(J5f)
o ženských tělech o životním hloží(J5f)
A odevzdává sebe usínaje(J5f)
v ochranu andělů a vůli boží(J5f)
Pak zdá se sen té duši hladovící(J5f)
že všechny její touhy splněny tu(J5f)
je rozšafníkem ctí jej domovníci(J5f)
a holedbá se v slušném blahobytu(J5f)