J. VRCHLICKÝ

Josef Svatopluk Machar

Ba, nevíš, nebudou-li verše tyto tím posledním, cos vůbec napsal v žití, a kniha, kterous dočet, nemá-li to poslední lekturou tvou navždy býti. I jasný den, i stromy v novém květu, stisk ruky přátelské, i slovo vlídné, i polibek, jenž dán byl tvému retu, i všední kus z kaleidoskopu týdne – být mohou nyní, budou v jisté době posledním douškem z číše nedopité. Ty světu ztratíš se a svět zas tobě a potom sobě nic už nepovíte. Dnes – zítra – ale jedno je tu jisté: ty svazky asi lehce rozvážete – se světem na chuť sobě nepřišli jste a proto se as klidně rozejdete.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby