Sonet elegický.

Josef Svatopluk Machar

Ne, toho člověku už líto není, co je teď pryč a co se nevrátí... Ta mladost, láska, žhavá krev a snění, vše, čím se chtěl kdys pyšně blýskati – to jest jen daň, již z toho živoření v bezednou věčnost musí zaslati, čas sbírá ji, a člověk bez nucení ji konečně přec celou zaplatí... Však život hamižný i zbytky malé nám exekvuje ještě dál a stále, a pěkná útěcha nám zbývá teď: Že jako my i jiní jeví zraku ten obraz bílých kdysi stříbrňáků: ráz otřen a jím svítí všední měď...

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

651. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KUPLET O PADESÁTCE. (František Serafínský Procházka)
  2. NA PRVNÍ STRÁNKU BÁSNÍ MICHELANGELOVÝCH. (Jaroslav Vrchlický)
  3. 2. To bylo málo stran, jež chtěl zde nechat, (Adolf Racek)
  4. LÍSTEK DO PAMÁTNÍKU (Bohdan Kaminský)
  5. CHCI ŽÍT! (Jaroslav Vrchlický)
  6. X. Mně na srdce láska ťukala, (Josef Kubelka)
  7. Tajemné knihy života, (Jiljí Vratislav Jahn)
  8. NAUČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. None (Otakar Červinka)
  10. Jen nechtěj! (Jaroslav Vrchlický)