ILLE EGO QUI FUERIM...

Josef Svatopluk Machar

ILLE EGO QUI FUERIM...
Já s jarem otvírával síně a v duši vpouštěl světlo, vzduch, vysmýčil kouty, v pavučině kde býval hřbitov mrtvých much – Se stolu neladné smet trety, číš s vínem dávno zvětralým, kus neshořelé cigarety i papír s veršem zoufalým – A uschlé květy, jež mi dány kdys v něžné chvíli rozkoše, i listy, bůh ví, kým kdy psány, vše naházel jsem do koše – Pak na stůl postavil jsem růže, pro nové sloky papír klad – teď nová nájemnice může se v čistý pokoj stěhovat. – Tak bilancoval v letech mládí jsem aktiva a passiva, dal do slok vše zas, čtli je rádi, oh, leta dávná, bláznivá! A při tom, stromy, trávy, keře, vám záviděl já, bláhový, a přec jsem vlastně, jaru věře, snad tolikrát kvet jako vy! 16

Kniha Na křižovatkách (in Macharovy spisy, svazek 26) (1927)
Autor Josef Svatopluk Machar