BŘEZNOVÉ CHVÍLE.

Josef Svatopluk Machar

BŘEZNOVÉ CHVÍLE.
Jak všecko bylo jarně tklivé, jak naivní čas ten bývalý – víš, myslím roky, kdy jsme dříve tak obřadně se stýkali. Ty nedostupná, mrazně chladná, antické božstvo kamenné – a ve mně hrdost bezpříkladná, jež touhám srdce káže: Ne! Doutnalo zatím tam i tady, leč Rozum hasil statečně, zrak zraku vyhýbal se všady – my drželi se výtečně! Až Osud zasáh usmívavě: Nu děti, děti, nač ty hry!? Dal ruku v ruku, hlavu k hlavě a skončil boj ten nedobrý. Ty naivní časy vítr odnes – viď, praskly jako bublina – tak trochu líto dnů těch podnes a rádo se zas vzpomíná! 54