ŠLI SPOLU ŽITÍM.

Josef Svatopluk Machar

ŠLI SPOLU ŽITÍM.
Šli spolu žitím. Byli jednou duší a jednou myšlenkou. Jak nikdy před tím dvou lidí nenašlo se na tom světě a sotva najdou dva se ještě jednou. A zemřeli. Dva hroby po nich zbyly a pověst velikého milování – víc pranic. Pověz slunce nesmrtelné a věčné hvězdy – vy jste byly svědky – je možno utonout tak bez památky? Což shltne minulost i takou lásku a mlčet může? – – Že v ní zanikává i harmonie tonů, zlatý západ, den nejkrásnější, pohádkové jaro – to pochopí se. Ty se opakují už zítra, pozítří či během roku. Leč láska taková? To milování? Vy bozi vlídní, bozi závistiví! Při nesmrtelných číších hodujete a pošlete-li jednou jeden doušek smrtelným retům lidí vyvolených – už vezmete mu vůni nesmrtelnou a dáte zmar v něj, smutek věcí zemských. 71