LIST Z DENNÍKU.

Josef Svatopluk Machar

LIST Z DENNÍKU.
Vločky poletují šerým vzduchem jako bílé potácivé mouchy, den se dívá do oken mi kalně, jakby rozmrzen byl, že je tady, jak by čekal, až ta přijde chvilka, v níž zas tiše odklidit se může. Neochotně, mrzutě se žije. Všecko lhostejno je. Žurnál leží s válečnými bulletiny stranou. Není zájmu pro nic. Mrtvé ticho. Člověk poslouchá je tupě maně, hledí z okna, aniž by se díval, maně nějako též zří ty vločky letat sem tam jako bludné mouchy. 86