DENÍVKA ZLATOOKÁ.

Josef Svatopluk Machar

Padla mi na stůl se stínitka lampy. Jak špendlikové špičky se jí leskla dvě drobná očka. Za umrlčí příkrov svá zelenavá jemná křídla měla. Tak efemerko malá, dokonáno. Paprsek ranní probudil tě k žití, jež po západu slunce shasnout mělo a shaslo tedy. Prožila jsi všecko, proč my se lopotíme řadou roků a v posled nenajdem víc, než tys našla. A lampa, jež mi svítí k těmto veršům, tě zlákala as nevídanou září a zlatá očka tvá v ni dívala se, než tma v ně vešla. Všecko jako u nás. A štěstí ještě, náhodné kdy světlo svým jasem duši zářechtivou zláká a jakýms velikým snem naplní ji. Tak efemerko malá, pokoj s tebou.

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

275. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Antonín Klášterský)
  2. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  3. Pierina Ricci. (Jaroslav Vrchlický)
  4. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  6. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  7. XXVIII. Exodus. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Děl diamant, jenž v prstenu se třpytil: ( H. Uden)
  9. Můj sonet. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Noční cesta. (Jaroslav Vrchlický)