VÍDEŇSKÉ VEČERY.

Josef Svatopluk Machar

VÍDEŇSKÉ VEČERY.
Zas jeden den se do Věčnosti klidí a za ním plane purpur večerní... Ach, opustit ty ulice i lidi, to obé stejně bezkarakterní! Vždyť vedetu lze povolat už domů, má oči zemdlené a skleslou páž, chce slyšet zase šelest našich stromů a vidět rozepjatý obzor náš. A což když, pošetilče, zapomněli ti, kteří spali u nás, když jsi bděl? Teď do šiků se staví národ celý, hřmí trompety a pýcha září z čel – Jen stůj tu v žáru slunce, zimním blátě a trpělivě.... Přijde Jediná, jež, kdyby všichni zapomněli na tě, nikoho nikde nezapomíná. 121

Kniha Na křižovatkách (in Macharovy spisy, svazek 26) (1927)
Autor Josef Svatopluk Machar