PAMÁTCE PÍ M. K.*

Josef Svatopluk Machar

PAMÁTCE PÍ M. K.*
A tato byla historie její, jež dnes už klidně spí: Šla životem jen krátko, radosti jeho, smutky, šalby pila – a dobrovolně všecko opustila a dnes už klidně spí. A nikdo neví, – zklamání či hořkost a nuda, nicoty cit, znechucení – hádanka, která nemá rozluštění, neb ona klidně spí. A v posledním tom zamlčení Jejím v tajemném odchodu do krajin ticha je vůně odpuštění, jakou dýchá květina rozšlápnutá. Neslyšeně spějí dny, noci, týdny, roky přes hrob Její, kde ona se záhadou svého žití tak klidně spí. * Odešla se světa dobrovolně – z příčin nevyjasněných. 152