LACRIMAE RERUM.

Josef Svatopluk Machar

LACRIMAE RERUM.
Lom, odkud kámen berou, smutně zeje jak žaloval by do modrého nebe, a zahleď do něho se – smutek schvěje a zalije, ty poutníče, i tebe. Je bolest věcí... Je to rozervaná hruď matky země. Chvíli hledíš němý a zdá se, že se chví ta živá rána a vlhne krve svojí krůpějemi. 173