SLEPICE

Josef Svatopluk Machar

SLEPICE
Slepice vyletla na kurník a honosivě kdáká: Já vidím daleko! Jenom chtít a vzletím nad oblaka! Nebe je ohromné! I ta zem je vám tak velikánská! Domů je vám na ní celý houf a všecky sídla panská! 90 Po cestách zvířata běží vám, místo noh mají jen kola, ve vzduchu kohouti lítají a supí, slyšíte z dola? Na pole vidím vám – tam je as zrn dobrých několik džberů, za poli v dálku jsou pole zas – svět nemá konce věru! – Dívá se ještě tak chvilinku, sletne a rozvážně stojí, pak svorně hrabe se s družkami v domácím živném hnoji. A při tom stále kdáká jim o krajích širých, dálných, poznatky vzrůstají v řeči jí v rozměrech opravdu valných. Slípky pak o ní dí, řeč-li je o koryfejích dvoru: Jo, tahle slepice viděla kus světa a divných tvorů!