MEA CULPA

Josef Svatopluk Machar

MEA CULPA
Snad rozšafní ti lidé pravdu mají, že nespokojenost je vrozena mi, že škarohlíd jsem ze zásady známý. K mým diagnosám právem namítají: Já, kdybych prý byl živ i třeba v ráji, že vše bych zkřesal zlými epigramy, jas, teplo, vůni, stromy s květinami, světice, světce, cherubíny, ba i především Pána, jenž tam na svém trůně se holedbá a blaženě si hoví nad ladem, kterým žijí jeho tvoři, – prý našel bych, že jenom pýchou stůně, že ješitně ten andělský zpěv loví a dokonalosti své sám se koří. 97