VELIKÝ SOUMRAK NASTÁVÁ...

VELIKÝ SOUMRAK NASTÁVÁ...
Velký soumrak nastává, mlha se rozlízá všude, na půlnoc chví se záplava, topí se slunce tam rudé. Děs nejistoty po domech, hovor se tlumeně třese, sevřena prsa, těžký dech – co asi tahle noc nese!? Robí se báje, legendy, hlasy jsou tišší a tišší, ty nicky pnou se jako vždy k nějaké jedničce vyšší. 173 Jedničky bědné hledí v tmu, všechny sní o věčném míru: nevěřte, lidé, ničemu, jenom v nás mějte tu víru! Pár desperádů začlo hřmít, jak jim to hlavami letlo: chalupy, domy zapálit a bude dojista světlo! Obrodit jiní chtějí světsvět, jak se vždy obrodil prve: letadla, lodě, kulomet, bodáky a proudy krve. Jakou to najde slunce zem, až zítra – přijde to zítra? – vyjde? A bude kolkolem lít zlaté světlo zas jitra?