BŘICHA V PRAXI A THEORII

Josef Svatopluk Machar

Nahoře žije se. Bříška jsou plná, v očích je sluníčko, v duších zní hudba. Inu, tak stává se: teplá je vlna, do níž ty životy zhalila sudba. Dole je zoufalo. Mezery v břiše. Dnešky jsou šedivé a zítřky černé. Žebrá se, krade se a jde se tiše na lup a na vraždy – kus práce perné. Při tom je úvaha: buď to půjde, pak přijde pro břicho nálada slavná – anebo chytí nás a potom bude živit nás kriminál. – Úvaha správná! Nahoře diví se těm desperádům, útěchu vznešenou sypou jim vřele: Lidičky, klaňte se těm našim řádům, jsmeť blaha ostrovem v Evropě celé! Slyší to ti dole? Proč nejsou zticha? Kulturní národ má zdravý mít kořen, člověk zde nemá být otrokem břicha, člověk je k něčemu vyššímu stvořen.

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

594. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jsou zde! (Petr Křička)
  2. To mračna zlá už rotila se v dáli, (Petr Křička)
  3. Znáte-li mne dost? (Adolf Heyduk)
  4. III. Matamor. (Jaroslav Vrchlický)
  5. NOVOROČNÍ. (Eliška Krásnohorská)
  6. U přítele vlastenského. (Martin Alexander Přibil)
  7. Fabrikant Skrad. (František Cajthaml-Liberté)
  8. VESELÝ SLEPÝ (Josef Holý)
  9. Na zbylý z hrobu skvost. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Krčmář. (Rudolf Pokorný)