PLAVCI

PLAVCI
Z pustého zálivu v moře moc pluje loď. Je jasná letní noc. Plachty jsou vzedmuty. Moře spí a v kosmu bez počtu hvězd se chví. Plavci již ulehli. Jeden jen na stěžni bdí – čeká nový den. A zrak svůj do zraků stápí hvězd a zvídá o lidstvu truchlou zvěst... Záliv již v daleku. Lehký van žene loď přes šírý oceán. V obzoru již se rdí jitřní zář, ospalým plavcům celuje tvář. 25 Všem seděl úsměv na mladých rtech a píseň štěstí pěl jejich dech. Jen jeden soudruh dál smutek měl, jen jeden, jenž za ně v noci bděl...