PROSTÉ SLOKY.
V Babelu literárních proudů
a hesel, rozumů a rad,
klik, koterií, přísných soudů
a velikášských maškarad –
mé Credo, štít můj a má meta,
k níž plnou silou dospět chcem,
je malá, hrdá, silná věta,
již řekl kdosi o jiném:
„On nikdy nelhal“... Vavřín stěží
tak které čelo opletá,
jak slova ta, jež pyšně leží
na hlavě bratra Musseta.
129
OBSAH:
Zimní kosmická píseň9
Mé Muse10
Známým i neznámým13
Leknín16
Do památníku17
Benátská idyla18
Pohádka o květu štěstí20
Marketka. l.24
Pastel26
Za červnového jitra27
Skiza před bouří29
Podzim v městě31
Marketka. II.33
Zima na vesnici36
O jedenácté hodině33
Rada rodícímu se spolku literátů českých40
Rusalky42
Píseň o ideálech44
Refrén k životopisům českých literátů47
Fragmenty z básně: Romance o Kráse49
Eine alte Geschichte56
Causerie57
V rámci května60
Přípitek ve slohu XVIII. století63
Koncem února64
Partie z lázeňského parku67
Večer nad Žamberkem69
Tři mušketýři73
Pohádka80
Západ slunce v červenci roku 186683
Při oslavě Kollárově85
Jaroslavu Vrchlickému v roce 189389
[131]
List91
Jarní96
Boží vůle98
Mladosti moje99
Determinismus100
Na černé sněti101
Památce Nerudově102
Sonet104
Podzimní momentka105
Žaponerie106
Fragment107
V nemoci110
Na dušičky112
Má minulost113
Je jakýs klavír114
Časová melodie115
J. Úprkovi116
Opuštěná větev117
Účtování118
Legenda120
Feuilleton125
Psáno na jaře127
Já celé noci128
Prosté sloky129
E: tb; 2004
[132]