Jdem bílou silnicí a slunce pálí milo(J6f)
Z nás každý vleče si svých pětatřicet kilo(J6f)
jsme málo přes dvacet jsme hoši císařovi(J6f)
jsme šestým praporem jenž všude chválu loví(J6f)
ať je to u děvčat ať je to při parádě(J6f)
ať při cvičení to Teď semknuti jdem v řadě(J6f)
myslivci myslivci my hoši malovaní(J6f)
A hoši zpívají pot na každé je skráni(J6f)
prach šedý zdvihá se pod ráz dva ráz dva tepem(J6f)
leč co to všecko nám Jdem v pořádku svém lepém(J6f)
náš šedý velitel na koni chvilkou stane(J6f)
a přehlíží si nás zrak každému z nás vzplane(J6f)
my víme rád nás má my čteme mu to z tváře(J6f)
byl ondy ve Vídni a byl i u císaře(J6f)
vzdát dík za jakýs řád a císař za hovoru(J6f)
se zmínil pochvalně i o nás o praporu(J6f)
že z referátu ví že v střelbě vynikáme(J6f)
že vše je v pořádku ať dál tak vytrváme(J6f)
to všecko doslovně nám starý opakoval(J6f)
a slovem dojemným za sebe poděkoval(J6f)
Náš císař Byl to kdos tak cosi nadzemského(J6f)
náš smysl života my neznali jsme jeho(J6f)
my cítili jsme jen že naše mladé žití(J6f)
když on nám poručí chcem za něj položiti(J6f)
zde v naší otčině či někde v cizí dáli(J6f)
jak bývalo tak vždy Vždyť nás tak vychovali(J6f)
A hoši zpívali Jak u strahovské brány(J6f)
už časně po ránu dvě smutné stojí panny(J6f)
jak ze skal vyletla si holubička bílá(J6f)
a na myslivce jak už zapomněla milá(J6f)
a šlo se lehounce neb hoši zpívají li(J6f)
vždy z melodií těch si nabírají síly(J6f)
Já jako desátník šel ve čtyřstupu s prava(J6f)
a vedle kadet náš ta krásná jeho hlava(J6f)
by měla malířem být tady malována(J6f)
pleť jako panna měl a oči jako z rána(J6f)
když dítě procitne a modrostí jich svěží(J6f)
se kolem podívá v nich pohádečka leží(J6f)
o ráji ztraceném měl knírek lehký rusý(J6f)
jak břízka štíhlý byl kdo vidí jej ten musí(J6f)
jej rád mít pravda je že naši hoši všici(J6f)
jej zbožňovali jak svých očí zřítelnici(J6f)
Byl velitelem mým nu ovšem naší čety(J6f)
a přítelem mi byl snad dvěma třema lety(J6f)
mě v žití předběhl my vzorně dělili se(J6f)
o skrovný obsah kas k večerní naší míse(J6f)
o svoje myšlenky o soudy lidí světa(J6f)
o plány naděje jak naše mladá leta(J6f)
je deně vylíhla a běžet nechávala(J6f)
a nové líhla zas Pak duše má se stala(J6f)
jednoho večera i jeho zpovědníkem(J6f)
když srdce vzplálo mu Co tímto okamžikem(J6f)
se z něho stalo jen To kasy dovolily(J6f)
na panské večeři my v restauraci byli(J6f)
ku stolu přised k nám můj jeden dobrý známý(J6f)
a v jeho průvodu dvě sličné byly dámy(J6f)
choť se svou sestřičkou Ta Oldra bože milý(J6f)
že nezardousil jsem ji v osudné té chvíli(J6f)
Ta Oldra Tvor jenž jen se směje a zas směje(J6f)
snad všemu na světě Hle sklepník s pivem spěje(J6f)
a jí to k smíchu je Bas něčí chraptí v tichu(J6f)
a Oldra vybuchne I moucha je jí k smíchu(J6f)
jež padne v sklenici A čertíků sta v zraku(J6f)
jen čeká na chvíli by rovno dravci draku(J6f)
ven mohlo vyletět a vsát se někam v krátce(J6f)
a smát se smát se a zas na novo jen smát se(J6f)
Tak trochu cikánka tak trochu lvice mladá(J6f)
a žena hladovec až bude míti ráda(J6f)
Můj kadet seděl tam jak zařezaný němý(J6f)
jen v oči zíral jí ach musím říci zemi(J6f)
i jeho národnost zde označiti blíže(J6f)
byl Hanačisko on a přímo z Kroměříže(J6f)
a já jsem rozpoznal za chvíli Oldře v zraku(J6f)
že na něj dívá se jak chřestýš zírá k ptáku(J6f)
jejž ukořistiti chce a ovšem není divu(J6f)
když přišel epilog pak při posledním pivu(J6f)
že tuhle zábavu mít chtěla častokráte(J6f)
Zda přijde k svačině na Petřín kolem páté(J6f)
a třeba zítra už a na mě oči kleté(J6f)
se v smíchu obrátí Vy asi nemůžete(J6f)
nu ovšem nemohu a šel bych asi stěží(J6f)
když v také otázce hned odpověď už leží(J6f)
Jdem domů kadet můj se cestou rozhovořil(J6f)
ba v zbytku noci té mě neustále mořil(J6f)
plány a výklady jak co jí zítra řekne(J6f)
jaký to vzácný zjev a jak má ručky pěkné(J6f)
ty oči a ten smích A taky vyznal se mi(J6f)
že v celém životě se znal jen s tvory těmi(J6f)
jež možno koupit si Teď tohle slunce náhle(J6f)
své světlo sršící na srdce jeho spráhlé(J6f)
zde slavně rozlilo a tak dál a tak dále(J6f)
Den nato k večeru se vrátil Dítě malé(J6f)
tak po výprasku je Byl smutný zaražený(J6f)
jak častován byl as od ďábelské té ženy(J6f)
Já musil referát jsa žízniv podrobností(J6f)
si z něho vypáčit leč zvěděl jsem už dosti(J6f)
po dvou třech větičkách Tož u volného stolu(J6f)
nad Prahou rozlehlou prý seděli tam spolu(J6f)
on ukázal jí Týn hned do smíchu se dala(J6f)
i klenbu Karlova a ona se jen smála(J6f)
pak její pozornost chtěl zavést k svěží Letné(J6f)
tím víc se smála mu a teď jak když mu přetne(J6f)
ten smích proud myšlenek krev hnala se mu v líce(J6f)
a co by řekl dál už věru neznal více(J6f)
Tu ona začala a řeč svou přerývala(J6f)
zas smíchu výbuchy jak byla holka malá(J6f)
v svém drahém rodišti to městě nad Jizerou(J6f)
co doma provedla co s přítelkyní Věrou(J6f)
ve škole tropily jak slečna učitelka(J6f)
jen ruce spínala a když pak byla velká(J6f)
ji dali v Sacré Coeur zde dole pod Petřínem(J6f)
zas byla trápením i tady v světě jiném(J6f)
jak zbožných družek svých tak velebných těch matek(J6f)
dne téměř nebylo by nebyl strašný zmatek(J6f)
v ložnici učebně a docela i v chrámě(J6f)
ty výtky tresty ty až kárající rámě(J6f)
už zmdlelo docela a ortel viditelný(J6f)
ji domů vrátily Tvor nenapravitelný(J6f)
Dál Ptám se Tak to šlo až začalo se šeřit(J6f)
a že jsem pitom byl mi tuším budeš věřit(J6f)
A rád já mám ji rád já dovedl ji domů(J6f)
a prosil o schůzku oh jak se smála tomu(J6f)
Prý tedy zítra zas a na Petříně záhy(J6f)
prý musím ukázat ty další stavby Prahy(J6f)
a něco vyprávět vždyť byl jsem prý dnes němý(J6f)
oh kdyby někdo byl kdo celou naši zemi(J6f)
by dával za ni mi a šarži generála(J6f)
vrtáku tomu by se duše má jen smála(J6f)
Na dvoře kasáren my při řeči té stáli(J6f)
tu vidím vlašťovky dvě jak se nesou z dáli(J6f)
a náhle výšvihem jak vykreslit by chtěly(J6f)
obrysy amfory s dvou stran do výše spěly(J6f)
a kresbu končíce tam graciesně kdesi(J6f)
si daly zobáčky polibek v podnebesí(J6f)
Tys viděl Viděl jsem Tož někdy od vlašťovek(J6f)
něčemu naučit se má a musí člověk(J6f)
Pak prosu života jsme dali do pořádku(J6f)
už cestou obvyklou pro nějakou tu zlatku(J6f)
burš můj šel do města a nakladatel zase(J6f)
hned pomoh zálohou jak vždycky v zlém tom čase(J6f)
Tak hochu na Petřín tvář ukaž vojákovu(J6f)
nic nemluv o stavbách a ji už nepusť k slovu(J6f)
a smích jí nedovol a aspoň jednu pusu(J6f)
ať dáš jí na konec Tak nový člověk z brusu(J6f)
pln pevných posil mých a vlastních předsevzetí(J6f)
se pustil z kasáren Já viděl takřka letí(J6f)
ať anděl páně s ním ať chudáka jej chrání(J6f)
těch hodin několik před demonickou saní(J6f)
Nu přišel zářící Byl dřív tam nežli ona(J6f)
a přišla za chvíli A byla celá vonná(J6f)
já poznal levandul a byla skoro smutná(J6f)
prý domů musí jet prý záležitost nutná(J6f)
já cítil na mně je teď rozesmát ji trochu(J6f)
já řek si po našem tak teď se držme hochu(J6f)
a začal povídat o Kroměříži naší(J6f)
o klucích ve škole o žabce jež mi dražší(J6f)
tam byla nad všecko jak jednou venku v lánu(J6f)
já dal jí hubičku a hned pak silnou ránu(J6f)
neb styděl jsem se jí o gymnasia trýzni(J6f)
ty trudy s latinou jak potom mučen žízní(J6f)
po stavu vojenském byl dán jsem do kadetky(J6f)
jak formovali nás jak za pitomé tretky(J6f)
nás tresty stihali a věříš den se sváží(J6f)
už skoro k večeru a já byl stále v ráži(J6f)
A dals jí pusu tu Ne já mně ona pane(J6f)
A takhle přišlo to Že čas jít řekla vstane(J6f)
a jdeme cestičkou Víš je tam jeden modřín(J6f)
já ukážu ti jej tam černý zrak ten Oldřin(J6f)
se na mě zadívá Zda též mi ránu dáte(J6f)
když drahý hochu můj nu zde ji tedy máte(J6f)
kol krku chytla mě a hubičku mi dala(J6f)
jak růže červnová po lících náhle plála(J6f)
a pak jsme mlčeli a tak jsme k domu došli(J6f)
A ty můj hlupáčku mi časem lístek pošli(J6f)
tak zatykala mi já napíši ti taky(J6f)
a řekla adresu Tak vidíš boháč jaký(J6f)
jsem nyní hochu můj Leč v tebe všecko skládám(J6f)
viď že mi pomůžeš A já tě z duše žádám(J6f)
bys mi ta psaníčka tak trochu komponoval(J6f)
mně hochu schází cvik já dosud nemiloval(J6f)
a neměl komu psát Měl tolik něhy v zraku(J6f)
nu tož jsem dělal mu Cyrana z Bergeracu(J6f)
a pro Roxanu psal což věrně opisoval(J6f)
A časem psala mu on s vášní poceloval(J6f)
snad každé slovíčko a bylo jich tak z mála(J6f)
a bylo zřejmo v nich že psala aby psala(J6f)
o městských novinkách o pracích v domácnosti(J6f)
kde byla návštěvou k nim jací přišli hosti(J6f)
a soucit jen to byl když psala není jiná(J6f)
a nemá srdce to jež v dálce nevzpomíná(J6f)
A za tři měsíce mu psala z přinucení(J6f)
že včera slavila své s kýmsi zasnoubení(J6f)
Můj kadet ubohý se rozplakal jak dítě(J6f)
nad trestem bez viny Pak začal rvát se lítě(J6f)
s cynickým Osudem Jej proklel hrozil jemu(J6f)
i jeho nástrahám dal s bohem světu všemu(J6f)
a klnul ženám všem Jen válku přál si záhy(J6f)
jen v ní teď viděl už cíl životní své dráhy(J6f)
Teď vracím se zas tam kde začal jsem Jdem krokem(J6f)
Po prašné silnici se vine šedým tokem(J6f)
ten šestý prapor náš A hoši hlučně pějí(J6f)
do dálky slunečné se slova písně lejí(J6f)
Za rok za dvě leta bude z tebe žena(T6f)
a já budu nosit šavli u řemena(T6f)
Jen oči utíral A pak se na mě ohled(J6f)
ach bozi jaký byl to umučený pohled(J6f)
Tak konec ještě teď Ten bude veselejší(J6f)
nač trápit čtenáře v té žití bídě zdejší(J6f)
Vždyť Osud všecko zde tak prozřetelně řídí(J6f)
že líp by nedoved si dát to nikdo z lidí(J6f)
Čas plynul život s ním tak všelijak mi míjel(J6f)
já zase jedenkrát do Prahy z Vídně přijel(J6f)
jdu hlučnou ulicí a ejhle vždyť to známá(J6f)
jen tloušťka mýlí mě je Oldra tato dáma(J6f)
Nu ovšem Oldra to A jako dávní známí(J6f)
se hlučně vítáme A hned už připadá mi(J6f)
že zmizel její smích jen usmívá se trochu(J6f)
má jednu dcerušku dvé zdravých milých hochů(J6f)
však sama churaví a kde je vlastně žena(J6f)
jež by zde životem nebyla zasažena(J6f)
A tenkrát kadet ten zda něco o něm nevím(J6f)
takové jezule byl vždycky ve všem levým(J6f)
to dítě vousaté nu jinak pěkná hračka(J6f)
a psaní doved psát teď počká na synáčka(J6f)
šel v knihkupectví zde a těší prý ji věru(J6f)
že o mně slýchává jak udatně se peru(J6f)
i někdy něco čte však není kdy a není(J6f)
pro práce domácí i zájmu pro to čtení(J6f)
hoch jde už támhle ten tak s bohem na shledání(J6f)
jde ještě k doktoru lék chce mít nemá spaní(J6f)
Zde povídání mé už dochází svých hranic(J6f)
Já o svém kadetu nevěděl věru pranic(J6f)
Snad že v tom ukrutném světovém bojování(J6f)
svůj život zanechal i to své milování(J6f)
Leč jednou po válce a u nás po převratu(J6f)
mě kdosi zastaví můj kadet Ale v chvatu(J6f)
byl bych ho nepoznal je opálený tlustý(J6f)
jak blahobytný sud a plnovous má hustý(J6f)
má v očích blaženost má blahobytné šaty(J6f)
na rukou prsteny na vestě řetěz zlatý(J6f)
tak co je povídej Hlas trochu zbasovatěl(J6f)
leč sypal štěstí zvěst přímluvou mocných přátel(J6f)
když vale mohl dát té kasárenské trýzni(J6f)
a mohl se oženit stál ve knížecí přízni(J6f)
a v službě správcovské pak rychle postupoval(J6f)
až stal se centrálním A kníže reklamoval(J6f)
jej z války světové A groš svůj uložený(J6f)
po válce změnil hned za statek zadlužený(J6f)
jej z všeho očistil ať teď se co chce stane(J6f)
on pevně stojí si na půdě požehnané(J6f)
Má osm kluků už jsou jako buci zdraví(J6f)
i žena zdráva je proud další jeho zprávy(J6f)
čtenáři odpustím Chci říci jen že v žití(J6f)
k té žití houpačce je nutno času míti(J6f)
a trochu strpení Pak mnohou tragedii(J6f)
ten Osud promění zde v šťastnou komedii(J6f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
20 |
| Celkem veršů: |
256 |
| Jamb: |
254
(99 %)
|
| Trochej: |
2
(1 %)
|