Květy zla.

František Cajthaml-Liberté

V bažinách černých, hnijících, kde hmyzu let jen zvučí a slunce sotva zasvitne – divoké květy pučí. Po hladině jsou rozsety jak hvězdy v tiché noci a zhasnouce, jed nechají odkazem ve ovoci. Květ jeden zvadne, opadá, a deset se jich zrodí – za šera Zločin s Neřestí jich dechy ssáti chodí.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

313. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na hřbitově. (Alfons Breska)
  2. Romance o Černém jezeře. (Jan Neruda)
  3. Letní noc. (Antonín Klášterský)
  4. Noc v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Chrysanthemy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NAD JEZEREM. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VE TMÁCH. (Karel Leger)
  8. V poledne. (Vojtěch Pakosta)
  9. TŮŇ (Josef Holý)
  10. Lůžko poutníkovo. (Vincenc Furch)