Květy zla.

František Cajthaml-Liberté

Květy zla.
V bažinách černých, hnijících, kde hmyzu let jen zvučí a slunce sotva zasvitne – divoké květy pučí. Po hladině jsou rozsety jak hvězdy v tiché noci a zhasnouce, jed nechají odkazem ve ovoci. Květ jeden zvadne, opadá, a deset se jich zrodí – za šera Zločin s Neřestí jich dechy ssáti chodí.