Sever.

František Cajthaml-Liberté

Sever.
Pruh země, kdys vábná zahrada, dnes pokryt komínů lesy; žár výhní, dým těžký, dusivý – tam radost nezavýskne si! Po cestách zčernalých den co den jde matným uhlokop krokem... Časem se zvedne pěst zaťatá, a v jamách řine krev tokem. Přibývá bídy i paláců, oboje zášť smrti dělí. Vzduch dusný a mraky šedivé: blesk rudě vyšlehne smělý!