Drotar Jurka.

František Cajthaml-Liberté

Drotar Jurka.
Hle, drotar Jurka, starý brach, před krámem žida zpívá, hned padne, hned zas vrávorá – naň houf se kluků dívá. Kdys mladou ženu se synkem pod Tater hradbou nechal, vzal drát a pastě na rámě v svět chléb hledati spěchal. A za tři roky přišel zpět a zle svou ženu kárá: že třem již klukům tátou byl hned běží na farára. Pan farár dostal vnuknutí a měsíc nebyl doma – tak marně Jurka obcházel a volal na něj hroma. Zbil ženu, do Čech přišel zas, vši žrali jej a špína: u žida v krčmě každý den na bídu zapomíná. Co kluci, žena dělají? Ať zhynou třeba v psotě! Však Jurka přec je veselý a schne jak ten kůl v plotě. 31