Naděje.

František Cajthaml-Liberté

Naděje.
Všecko na zemi i na nebi ku konci jistému spěje, vše, co se zrodilo, zanikne – tak praví světové děje. 58 Kdys mnohý národ byl svoboden, tyran mu šláp‘ na hlavu, po čase tyrana vzal si kat, na špalku přeťal mu slávu. Pak přijal národ zas nové jho ve jménu svobody svaté, domníval se, hlupec, nosit skvost, a nosil okovy zlaté. Všecko však na nebi, na zemi ku konci jistému spěje – jednou též přiletí vichr v ráz, okovy naše odvěje.