Nad šachtou kouří se...

František Cajthaml-Liberté

Nad šachtou kouří se...
Nad šachtou kouří se a klec již čeká, svůj jícen otvírá obludný důl. Půjdem... nám nepatří žití člověka, noc má nás půl a smrt zas druhou půl. Jsme jako vězňové bez světla, vzduchu, pro cizí prospěchy lijeme krev, kladivy bijeme v horečném ruchu a země vpíjí náš vzlyk, vzdech a hněv. Budeme fárati – klec dolů letí, biřic zle láteří, že už je čas. Nad šachtou kouří se. Ženo a děti, snad zítra po šichtě sejdem se zas...