Pohádka.

František Cajthaml-Liberté

Pohádka.
Na hoře prokleté ční k nebi hradhrad, tam zřídka poutníka shlédneš se brát, kdo se tam odváží uvidí na stráži potvory stohlavé u brány stát. Kol hradu hrobový panuje klid, zdaleka vyhne se hradu rád lid, i ptáček zpěvavý zde hnízdo nestaví, jen kulich v cimbuří našel si byt. O hradních pokladech jde krajem zvěsť, že strašná Démona je hlídá pěst, kdo tam se přiblíží zachrání se stížístíží, neb hlídač na zlato žárlivý jest. Před časy podmanil celý si kraj, v pustinu proměnil kvetoucí ráj, ze slzí chudiny kul zlato, rubíny – tak aspoň vypráví prastará báj. 32