Hrdina minulosti.

František Cajthaml-Liberté

Hrdina minulosti.
Měl sotva dvacet roků a tělo jako dub, když dostal šavli k boku; tož za hlaholu trub přísahal dáti hlavu, za krále, vlasti slávu a rvát se jako sup. Co přísahal, to splnil, a dlouhou neved‘ řeč, lán nepřátel se vlnil kde zasáh‘ jeho meč; by prapor dobyl v slávě jak lev se vrhnul dravě v tu nejkrutější seč. 54 A prapor urval starý – však pod ranami kles‘, druh hodil jej do káry, do špitálu odvez‘. Tam pod felčarů noži měl se jak nahý v hloží a zkusil jako pes. A potom, díky bohu! zas zjasnil se mnmu hled; dřevěnou dostal nohu, (na prsa metál hned) pro radost další k tomu u cesty v stínu stromu si hrál na flašinet. Teď klidné vede stáří – vždyť pevný béře plat, denně šest „nových“ zmaří útok, jejž činí hlad. Ač brada bíle zkvétá, přec na vojanská léta vzpomíná milerád. MRAVNÉ NAUČENÍ:
Z toho si příklad beřte a dobře bude vám! Svým pánům všechno věřtevěřte, jak přikázal bůh sám. Rebelství prostou hlavu: najdete věčnou slávu. – – Já zavírám už krám. 55