Hrdina minulosti.
Měl sotva dvacet roků
a tělo jako dub,
když dostal šavli k boku;
tož za hlaholu trub
přísahal dáti hlavu,
za krále, vlasti slávu
a rvát se jako sup.
Co přísahal, to splnil,
a dlouhou neved‘ řeč,
lán nepřátel se vlnil
kde zasáh‘ jeho meč;
by prapor dobyl v slávě
jak lev se vrhnul dravě
v tu nejkrutější seč.
54
A prapor urval starý –
však pod ranami kles‘,
druh hodil jej do káry,
do špitálu odvez‘.
Tam pod felčarů noži
měl se jak nahý v hloží
a zkusil jako pes.
A potom, díky bohu!
zas zjasnil se mnmu hled;
dřevěnou dostal nohu,
(na prsa metál hned)
pro radost další k tomu
u cesty v stínu stromu
si hrál na flašinet.
Teď klidné vede stáří –
vždyť pevný béře plat,
denně šest „nových“ zmaří
útok, jejž činí hlad.
Ač brada bíle zkvétá,
přec na vojanská léta
vzpomíná milerád.
MRAVNÉ NAUČENÍ:
Z toho si příklad beřte
a dobře bude vám!
Svým pánům všechno věřtevěřte,
jak přikázal bůh sám.
Rebelství prostou hlavu:
najdete věčnou slávu. – –
Já zavírám už krám.
55