První květen.

František Cajthaml-Liberté

První květen.
VdenV den letní jednou před lety, tam v městě komunardů jak zjev z pohádky zakletý zřít bylo divnou gardu, jež náhle jako rudý mrak z všech země přišla dílů: Každému členu hořel zrak, každý měl jízvy, sílu, každý šel jménem zástupů, každý chtěl smýti potupu a odvěký střást rabství znak se sebe a soudruhů. A táborem usedli v kruh a pohrdali léčí a bratrem nazval druha druh, byť mluvil jinou řečí, a mladý jun i šedý muž si tiskli tvrdou ruku. „Pro cíl společný dále služ,“ jich srdce řeklo v tluku, „dej proň i krev a slední dech a neustaň, až v okovech nebudeš úpět k hanbě už i své i všech soudruhů!“ 59 A povstal každý pořadem, by přednes touhy, žaly, jak doma tam lid mře hladem, jak okovy mu dalidali, jak samoten je k boji sláb, jak tajně svírá pěsti, jak týrá jej i pán i dráb, jak čeká na den štěstí, jak útrap svých je právě syt, jak tyranům chce v uši hřmít, že spojen dnes všech zemí rab ve jeden voj soudruhů. Tak všichni sborem žehrali, že stejné jho je kruší a všichni slovo si dali, že okovy zabuší na brány panské, třeba zbraň pochopů jim vstříc míří, a zpět svou budou žádat daň, ze které panstvo hýří – v den jeden, v krásný První Máj chřest okovů nechť letí v kraj do ticha dílen, přes les, pláň a duní krok soudruhů. A když zavítal První Máj, slib slavný stal se činem, jak v bouři chvěl se širý kraj: „My v prachu jak červ hynem, se stolu pána hryžem kost, jsme v pospas jeho zlobě, my práce máme, hladu dost a odpočinek v hrobě, dnes hájit jdem svou lidskou tvář, dnes oběť modle na oltář klást nebudem, neb v požár vzrost hněv svorných nás soudruhů!“ 60 Kde práce býval rvavý spěch, vše v mrtvém klidu leží, kde výskot, strachem ztajen dech před bouří, jež kol běží, v ráz přestal supět pilný stroj a komín prost byl kouře a biřic chvěl se, tiskna zbroj – však stále rostla bouře, vždyť po ta dlouhá staletí znal hanbu jen a prokletí a poprve se spojil v boj rod zjařmených soudruhů. Buď zas, náš svátku, pozdraven, dne probuzené pýchy, ty svoláš opět raby ven, připomnít pánům hříchy, že pln je rabstva celý svět, že sílu znají svoji, že zbavit svých se chtějí běd a půjdou zase k boji. Kde ještě lid je ve spánku, dech svěží v nachu červánků tam, První Máji, pošli v let, ať do řad jde soudruhů! 61 OBSAH.
Str. Jitřní3 Přeludy3 Nebudem věčně malí a bídní4 Naše vina4 V samotě5 Doufání5 Jdeme tmavou pouští6 Nad šachtou kouří se6 V mlze6 Továrna7 Znám ženu7 Pracuj8 Fabrička8 Vítězná jízda9 Výstraha10 Starý dub10 Odpověď11 Vlasti11 Za letních večerů12 Píseň oráčů12 Pražátko13 Okolo jezera13 Sirotci horníka14 Proroci14 Klekání15 Otevřený účet16 Havíři17 Stadice17 Večerní dumka18 [62] Ukolébavka19 Dojmy z vlaku20 První sníh20 Na polích knížecích21 Bez práce2 Dostaveníčko2 Pohřeb23 Uhelná pánev23 Sirotek24 Květy zla24 Proč?24 Kojná25 Ztracená mladost26 Zima26 Kosmická píseň27 Červený rytíř27 Všední román28 Dítě z ulice29 Resignace29 Rekrutovo loučení30 Vězňové30 Drotar Jurka31 Pohádka32 Žalářní vzpomínka33 Šachta33 Jarní34 Pozdrav34 Chudý štěp35 Proroctví35 Vojáci36 Sen jeptišky37 Cizí muž38 Náš den39 Můj domov39 Žebrák40 Odkaz40 Blázinec41 Matička práce42 [63] Volnost43 Král Honza44 Na konec to vojáci spraví!47 Sen budoucnosti47 Vrabci48 Poutníci48 Hvězdám49 Malým proletářům49 Sever50 Slyšíte50 Černé pole51 Přes hory, doly51 Co chcete víc?52 Kapucín a věrná žena53 Hrdina minulosti54 Humanita56 Z kraje bídy57 Oloupený58 Naděje58 První květen59
E: pk; 2004 [64]