Černé pole.

František Cajthaml-Liberté

Černé pole.
Co to po kraji tam, co to pole plní a jako černý les za vichru se vlní? „Z podzemí ubledlí fárali havíři, chtí dětem chleba víc – k pánům krok svůj míří.“ Co to tam v pozdálí na slunci se třpytí a v řadě dvojité proti nim se řítí? „To páni na šachtě lekli se velice – k útěše přišly jim bodáky, ručnice.“ Co v kouři zahřmělo a šlehlo plamenem, co sténá, že by to hnulo i kamenem? „To pušky mluvily, mluvily poprvé – to bude sirotků lkát kolem té krve...“