Otevřený účet.

František Cajthaml-Liberté

Otevřený účet.
Na haldu uhlí krvavé házeli na pospěch i šatů kusy, kahany – a vše to plamen sžeh‘. Tu i tam bodák četníka se po ulici mih‘, ve davech lid sem přicházel a smuten byl a tich. Byl pohřeb. Třicet havířů jediný přikryl rov, na sto kvílelo sirotků a třicet sešlých vdov. Kol vřelo moře havířů – tak chmurný měli hled, že cítil‘s, jak tu mlčky je kdos nepřítomný klet. V tom moři síla spoutaná když chtěla by se hnout, pak bodáky jí zastavit chtít mohl by jen bloud! – Kněz modlil se – však sám a sám. Ten celý dav byl něm: dřív marně k nebi zírali, teď hledí pouze v zem. O jeden hrob měl hřbitov víc, havířský tento luh! Na panský účet ku starým byl nový zapsán dluh. 16