JEDNA Z HOŘEJŠÍCH DESÍTI TISÍC.

Josef Svatopluk Machar

Je dívkou. Knížka poesií o jaru, květech, blankytu, místy se při ní slzy lijí, neb verše ty jdou do citů. V nich cudná láska skrytě plaje jak rosa v nitru narcísku – v blankytný hedváb vázána je a zlacenou má ořízku. Je ženou. Román dějem skvostný, moh by být napsán v Paříži. Na lících úsměv bezstarostný, a duši pranic netíží. Tak příjemně kams všecko letí a jenom smysly oři jsou – divadlo, bazar, muž i děti a celý život jest jen hrou. A stárne. Počestná to kniha a tlustá kniha modlící, do nebe obsah duši zdvihá, má srdce, kříž a kotvici. A knížky cudných poesií jí vyrůstají na blízku, blankytné vazby je zas kryjí a zlatou mají ořízku.

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

537. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Slunko je venku i v síni, (Adolf Heyduk)
  2. NA KNIHU PÍSNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Krváky. (Gustav Dörfl)
  4. XIV Já četl knihu; stálo v ní (Emanuel Miřiovský)
  5. Fragment.*) (Josef Svatopluk Machar)
  6. Život. (Josef Václav Sládek)
  7. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  8. DEDIKACE. (Antonín Klášterský)
  9. Jak moje Lila moudra jest. (Adolf Heyduk)
  10. U BÁSNÍKOVY MATKY. (Antonín Klášterský)