POTŘEBY ČESKÉHO ČLOVĚKA,
JAK SE JEVÍ V NÁRODNÍCH LISTECH
V úvodníku hromy na odvěké vrahy.
Potom, co nám Körber obmýšlí a snová.
Třetí článek vede tě za ruské prahy
na Slovanstvo pozřít v brejlích Komarova.
Na to hledíš v sloupy hrozných suchopárů,
do očí ti víří písku celé vlny –
prchá-li jim zrak tvůj, pozor dej na čáru,
feuilleton tam pod ní číhá obmyslný.
Časem z Vídně najdeš státnické kus prosy,
jíž českému lidu oznámí se hladce,
Körbrovi že nyní jistě už smrt hrozí
rukou ovšem naší čacké delegace.
„Dení zprávy“ otvírají polemiky,
krásná duše vůni na vůni v nich kupí,
po nich následují – ó té symboliky! –
krádeže a mordy, podvody a lupy.
Pak jsou inseráty. Tu se tělu hoví.
Pudr Rosy Schaffer z Vídně líc ti zkrášlí.
Na pleš kup si zázrak Anny Csillagovy.
Proti impotenci v Berlíně lék našli.
Je-li nepříjemno vůbec tobě stonat,
z Drážďan masť tu proti všem nemocem skvělá.
Máš-li dceru, zbožných sester pensionát
ti ji v němčině a náboženství vzdělá.
34
Vše máš v inserátech. I pro dlouhou chvíli,
odporučí dílo poutavé a nové :
z bělehradských vražed všechnu krev v ně slili
v napínavý roman bratří Dykastové.