O PSU KRVAVÉHO TŮMY

Josef Svatopluk Machar

O PSU KRVAVÉHO TŮMY
Ten pes, jejž dal jsem Tůmovi, ten nebyl jen tak tuctový. Už mátí svou se pyšně chlubí, pocházíť z oné slavné čuby, již Krásnohorské Vrchlický daroval jednou pro vždycky. A otce má – ne jednoho, má slavných otců přemnoho: pes, jejž kdys Palacký sám měl, psy, které Rieger obdržel, 44 psy, již od velkých básníků jsou dáni za dar kritiku, i jiných slavných ještě řada se na otcovství jeho skládá, především oni četní psi, proslulí v každé naší vsi, jež Tůma Krvavý, on sám, s obzvláštní péčí pěstí nám, jež dlouholetá jeho praxe slovutných „Šípů“ od redakce posílat dává v závodu přátelům milým v národu. Tož ať jen podrží můj dar, jeť překrásný to exemplár, slovutný vlastenecký pes, jakých bys jinde nenalez!