JANUS-KRÁSNOHORSKÁ

Josef Svatopluk Machar

JANUS-KRÁSNOHORSKÁ
K nebi oči točí, věštby vrhá, trhá sebou v křečích nad budoucnem národa. Bílé Hory mory, cizí jedy, vředy pěje, v nichž se topí vlasti svoboda; když však nachomýtne se jí v blízko kdosi, koho ve věšteckém žaludku svém nosí, sleze se třínožky, stají velké nářky, požehná mu křepce tonem zelenářky. 104