APOSTROFA
1-1Ó národe, ty osle trpělivý,
1-2co všechno se už směstná na tvém hřbetu!
1-3Hejslovan, šejdíř, hlupák blabolivý,
1-4i plantážník, jenž s plným měšcem je tu.
2-1A všichni řvou, že jsou ti štěstídárci
2-2a že tě vedou cestou plnou slávy –
2-3ty neseš, neseš – času nemáš arci
2-4u cesty schroustnout bodlák červenavý.
3-1Nu, nediv se, když jsem tak během roků
3-2bil po čeládce té z vší svojí síly,
3-3že časem sjela rána do tvých boků
3-4a časem do hlavy ti, osle milý!
4-1Však – – pohleď – – časem za to také mělo
4-2jakýsi efekt nábožné mé dílo:
4-3tys stanul, hýkl, kopl jsi mi v čelo,
4-4až se mi hezky v očích zajiskřilo...
* „psal jsem to ve chvílichvíli, když předseda shrnoval v resumé vše, co bylo za celý den proneseno. Napadlo mi, že tu sedím já, literát, zítra nějaký vrah, pozítří podvodnice Seitzová, a že mohu vyjít odtud konečně jako člověk obdařený trestem... tak jsem napsal tohle...“ Z původního dopisu redakci Času.
150