I. DOSLOV
To zbývalo jen. Věci vyřízeny.
Zpropitné dáno v celém okolí.
Nabity kufry. Účty zaplaceny.
Teď možno klidně odjet kdykoli...
239
II. DOSLOV
psaný 28. října 1919, ve chvíli, kdy se dokonal prvý rok naší samostatnosti.
Podávám veřejnosti knihu dávných útoků a bojů. Co bylo mým snem, mou touhou – je dnes skutečností.
Má ta kniha právo na život? Má. Jest historickým dokumentem.
Ti, proti kterým bylo útočeno, změnili se ať dobrovolně a z přesvědčení, či necessitate coacti, a jsou tedy tam, kde jsem je chtěl mít – proto jsem jim mohl v změněných poměrech podat ruku. A vím také, že rány moje z těch dob – a rány ty byly tenkráte upřímně míněny – dnes nebolí.
Boje jsou dobojovány vítězně – dnes jest na nás stavět. Jsme nositeli svých dějin a zodpovědní za dnešek těm, kdož přijdou po nás.
Knížka tato náleží tedy historii a literatuře – aspoň jako dokument.
240
OBSAH:
List Fr. Kupkovi9
I. Musa equestris
1. 1902-190313
2. 1904-1912115
II. Musa pedestris
1. Na Šipce ticho155
2. Přivázaný kůň165
3. Význam Palackého173
4. V táboře vítězů182
5. Válečné plány192
6. Zkouška státníků200
7. Nic se tedy nestalo211
8. Akordované vlastenectví219
9. Svatojanský ohňostroj230
I. Doslov239
II. Doslov240
E: tb; 2004
[241]